Anna Hrůzová

Pamětnice a členka gernické komunity · 1938–2021

Narodila se v Gerníku a prožila zde většinu života

“Neměli jsme mnoho věcí, ale měli jsme jeden druhého.”

Přečíst příběh

Když jsme byli děti, celá vesnice byla naším světem

Když jsem byla malá, připadal mi Gerník obrovský. Každá ulice měla svůj příběh a každý dům jsme znali podle lidí, kteří v něm bydleli.

Děti trávily většinu času venku. V létě jsme pomáhaly doma, chodily pro vodu, pásly dobytek nebo pomáhaly na poli. A když práce skončila, běžely jsme za ostatními dětmi. Nepotřebovaly jsme hračky. Stačila nám cesta, louka a kamarádi.

Nejvíce si pamatuji večery. Lidé sedávali před domy a povídali si. Z jednoho domu bylo slyšet zpěv, odjinud rádio a někdy se někdo zastavil jen proto, aby prohodil pár slov.

Život nebyl vždy jednoduchý. Bylo mnoho práce a také těžkých období. Ale člověk nikdy neměl pocit, že je úplně sám.
Když dnes vidím fotografie starého Gerníku, poznávám domy, cesty a místa, ale nejvíce mi chybí lidé, kteří tam tehdy byli.

Přála bych si, aby si mladí lidé pamatovali, že vesnici netvoří jen domy. Vesnici tvoří vzpomínky, vztahy a lidé, kteří se k ní stále vracejí.

Máte vzpomínku na Gerník?