Kostel Sv. Jana Nepomuckého

About

Vítejte u římskokatolického kostela svatého Jana Nepomuckého, jedné z nejvýznamnějších památek Gerníku a zároveň místa, které je již po mnoho generací duchovním srdcem zdejší české komunity.

Historie kostela začíná krátce po založení Gerníku. První čeští osadníci přišli do této části Banátu v roce 1827. Čekal je nelehký život v krajině pokryté hustými lesy, daleko od jejich původního domova. Museli si vybudovat obydlí, obdělávat půdu a vytvořit zcela novou vesnici.

Víra pro ně byla důležitou oporou. Již v letech 1827 až 1828 si proto postavili jednoduchou dřevěnou modlitebnu, která sloužila jako první gernický kostel. Tato stavba se však do dnešních dnů nedochovala. Gerničtí katolíci tehdy patřili pod farnost v Nové Moldavě a vlastního kněze ve vesnici ještě neměli.

Jak počet obyvatel rostl, zvyšoval se také význam místní katolické komunity. V roce 1830 žilo v Gerníku již 469 obyvatel. Roku 1847 zde byla oficiálně založena samostatná farnost. První stálý farář však do Gerníku přišel až v roce 1850. Jmenoval se František Unzeitig, pocházel z České Třebové a významně se zasloužil o rozvoj farnosti, vzdělávání dětí i výstavbu dnešního kostela.

Základní kámen nové zděné stavby byl položen 26. září roku 1856. Na stavbě pracovali nejen obyvatelé Gerníku a okolních českých osad, ale pomáhali také lidé z rumunských vesnic Sicheviţa a Gornea. Projekt podpořil čtrnáctý ilyrsko-banátský hraničářský pluk a císař František Josef První na výstavbu věnoval osm tisíc zlatých.

Výstavba trvala přibližně dva roky. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen v neděli 17. října 1858. Budova je dlouhá 27 metrů a široká 16 metrů. Na tehdejší poměry se jednalo o velkolepou stavbu, která výrazně změnila podobu středu vesnice.

Kostel byl zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. Pražský arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg mu daroval vzácný relikviář s ostatkem tohoto českého světce. Svatý Jan Nepomucký se tak stal nejen patronem kostela, ale také symbolem duchovního spojení gernických Čechů s jejich původní vlastí.

Při vysvěcení byly v kostele instalovány také varhany, které přivezl a sestavil varhaník Václav Vocelna z Prahy. V roce 1875 přibyly na kostelní věži hodiny. Ty se zde nacházejí dodnes, i když jejich mechanismus již není funkční.

Ani kostelu se nevyhnuly válečné události. Během první světové války byly tři zvony z jeho věže zabaveny armádou a roztaveny. Po skončení války však místní věřící shromáždili peníze a pořídili zvony nové.

Hlavní oltář, vyrobený ve Vídni, byl do Gerníku převezen z římskokatolického kostela v Detě. V jeho středu se nachází velký obraz svatého Jana Nepomuckého.

Po více než půldruhém století zůstává gernický kostel místem modlitby, setkávání i uchovávání českých tradic. Připomíná odvahu prvních osadníků, kteří si daleko od Čech vybudovali nový domov, ale nezapomněli na svou víru, jazyk ani kulturní kořeny.

Když dnes pohlédnete na jeho věž, nedíváte se pouze na historickou stavbu. Díváte se na svědka téměř dvou set let života české komunity v rumunském Banátu.